Princip testu u skupiny osobních nebo poloprofesionálních detektorů, které patří mezi alkohol testery osazených polovodičovými senzory je v nahřátí samotného čidla na teplotu kolem 300°C. Poté jste pípnutím vyzváni k provedení samotné zkoušky na zbytkový alkohol v dechu, v průběhu které se po celou dobu testu vyfukuje na čidlo. Dopadající vzduch na senzor se v závislosti na množství alkoholu a jiných těkavých látek v dechu mění na elektrické napětí, které je po dokončení testu vyhodnoceno výsledkem na displeji.
U polovodičových čidel se může stát, že budou reagovat i na jiné chemické látky, což může být problémem zejména pro diabetiky.
Nevýhoda těchto čidel vychází ze samotného průběhu testu, díky foukání přímo na čidlo dochází k rychlejšímu zanášení senzoru, je zde tedy vhodné dodržovat kalibrační interval, abyste měli jistotu správného vyhodnocení měření. Ten je samozřejmě přímo závislý na počtu provedených měření, nejdéle by ale měl být provedena za rok od nákupu. V případě že ale nezvolíte vhodný typ pro své účel, a budete například využívat pro firemní účely osobní alkohol tester, může se interval nutnosti kalibrace znatelně zkrátit.